Je lepší používat plastové nebo dřevěné prkénko?

Volba dřeva jako materiálu pro porcování masa má historickou logiku. Podstatným argumentem pro dřevo byla nutnost mít masivní, ale přitom poddajný materiál. Maso se porcovalo širokými sekerami i s kostmi, takže bylo nutné mít pod ním dostatečně hutný a pevný podklad.

Naše dřevěná prkénka jsou tak určitým pokračováním tradice. Ve hře jsou dále prkénka skleněná či mramorová, jejich značnou nevýhodou je tvrdost – nože či jiné ostré nástroje se při stálém kontaktu s takovou podložkou tupí. Kromě dřevěných prkének jsou nejvíce rozšířená umělohmotná, o kterých se navíc říká, že se na nich nemohou množit některé nežádoucí mikroorganismy. Je tomu opravdu tak?

Bakterie se na dřevu množí hůře

Nepříliš zpochybňované předpoklady, že bakterie dokážou lépe přežít spíše na dřevu než na plastu, ověřovali v minulosti například vědci z Wisconsinské univerzity. Předmětem pokusu byla prkénka ze čtyř druhů plastů a sedmi druhů dřeva. K překvapení vyšla z tohoto srovnání vítězně prkénka dřevěná – do tří minut po kontaminaci 99,9 % bakterií zahynulo, zatímco plastová nevykazovala žádný úhyn bakterií.

Jediným vysvětlením bylo, že dřevo obsahuje nějakou látku, která bakterie zabíjí. Faktem nicméně je, že dřevo po namočení i při znečištění „pracuje“, mění svou strukturu, podle teploty se roztahuje a smršťuje. To může mít na existenci mikroorganismů vliv. Kromě toho je zářez nožem či jiným ostrým nástrojem do plastu „užší“ než do dřeva a pozůstatky krájeného jídla se z takových štěrbin hůře vymývají.